MEDIACE

Ústní část zkoušky mediátora probíhá před tříčlennou zkušební komisí složenou ze zástupce ministerstva a dvou zástupců odborné veřejnosti. Zkouška je veřejná a trvá 2 hodiny.

Zkouška se skládá z praktické demonstrace mediačních dovedností, které jsou podrobněji uvedeny zde.

Ústní část zkoušky mediátora organizuje Ministerstvo spravedlnosti v Praze.

Zkoušky se konají v jeho sídle na adrese Vyšehradská 16, Praha 2 (mapa).

Ústní část zkoušky probíhá v dopoledním bloku od 8:00 do 12:00 hodin a následně v odpoledním bloku od 13:00 do 17:00 hodin.

Vypsané termíny (ústní části) zkoušky mediátora jsou zveřejněny zde.

Ústní část zkoušky se skládá ze dvou dílčích částí:

1. simulovaného mediačního jednání (max. 1 hodina),
2. sebereflexe zkoušeného uchazeče.

V první části zkoušky:

(simulovaném mediačním jednání) zkušební komise sleduje:

• jak uchazeč zvládá roli neutrálního mediátora,
• jak uchazeč řídí mediační proces,
• jak uchazeč pracuje s emocemi stran a jak je zklidňuje,
• jak uchazeč využívá techniky aktivního naslouchání,
• jak uchazeč zvládá těžkosti procesu či stále existující bariéry mezi stranami,
• jak uchazeč zohledňuje a reaguje na případné aktuálně vzniklé potřeby stran,
• jak uchazeč nově strukturuje jejich situaci a kvalitativně posunuje kauzu dál,
• jak uchazeč pracuje se zájmy a potřebami stran a poté jak nově pracuje s předměty, jednání
• jak uchazeč pracuje s flipchartem či jinou technikou shromažďování a zpracování informací,
• jak uchazeč uvede a pracuje s technikou brainstormingu či jinou technikou hledání řešení alespoň u jednoho předmětu jednání.

Délku simulace určuje a čas hlídá zkušební komise. V každé zkušební místnosti je pro uchazeče k dispozici flipchart a psací potřeby.

ÚKOLEM uchazeče je v rámci zkoušky prokázat, jak zvládá roli neutrálního mediátora a rozumí procesu mediace.

S ohledem na časový limit zkoušky není nutné projít celým mediačním procesem (všemi fázemi) až k finální dohodě, resp. k jejímu uzavření stranami.

V druhé části ústní zkoušky:

• uchazeč provede vlastní sebereflexi, kterou si připraví během neveřejné porady zkušební komise po skončení simulovaného mediačního jednání,
• v rámci sebereflexe uchazeč shrne, jak přítomné strany procesem mediace provedl, co se mu dařilo, co bylo naopak obtížné a proč, co by zpětně provedl jinak a z jakého důvodu,
• následuje diskuze, jíž uchazeč vede s komisaři za účelem podrobnějšího vyjasnění technik či dovedností, které při simulovaném mediačním jednání použil.

V závěru zkoušky jsou uchazeči kladeny otázky, které komisaři potřebují pro doplnění toho, jak uchazeč chápe proces mediace a roli mediátora, jak se mu s klienty pracovalo a jaké techniky či mediační postupy použil a proč. Uchazeči mohou být v závislosti na konkrétní mediační kauzy kladeny teoretické otázky týkající se jeho znalostí z oblasti mediace, mediačních technik, práva, základů psychologie a sociologie.

Po vyslechnutí uchazeče se zkušební komise bez účasti veřejnosti naposledy poradí a provede finální hodnocení.

Projevené kompetence zkušební komise zaznamenává do hodnotících archů, které jsou rozděleny v případě zkoušky mediátora do sedmi kategorií:

1. Zahájení mediace
2. Role mediátora,
3. Práce se vztahy,
4. Práce s informacemi,
5. Hledání řešení,
6. Komunikační dovednosti,
7. Celkové řízení procesu.

Jedná se o hodnocení kompetencí (dovedností) prezentovaných uchazečem v celém průběhu zkoušky.

Konkrétní kritéria (hodnotící arch) hodnocení naleznete zde.

Pro úspěšné absolvování zkoušky mediátora je třeba získat min. 75 % z celkového počtu maximálně 35 bodů.

Po vyhodnocení výkonu uchazeče zkušební komise veřejně vyhlásí výsledek zkoušky (uspěl či neuspěl) a sdělí uchazeči jakého bodového a procentuálního hodnocení dosáhl.

Výsledek zkušební komisaři následně zdůvodní a poskytnou uchazeči zpětnou vazbu.